Milí přátelé mechu a kapradí,
podzim se ukázal v celé své jizerské náladě – zataženo, chladno a jemný „furtodeštík“, který nás nechal až do poslední chvíle v napětí, jestli se vůbec vycházka uskuteční. Nakonec se ozvalo několik odvážlivců s dotazem, zda na Větrov v neděli ráno opravdu dorazit. A dorazili. V pláštěnkách, s úsměvem a chutí si poslední trasu sezóny užít.
Hned v úvodu jsme se zastavili u enormně vzrostlé hasivky orličí, která mi dala příležitost vložit do výkladu mou oblíbenou lesařinu a vzpomenout si na potíže se školní latinou 😊 U druhého pomníčku na trase nás čekalo překvapení: ležel povalený na zemi. Informaci jsme okamžitě předali spolku Patron – a s radostí jsem později zjistila, že pomníček už je opravený a opět stojí na svém místě.
Během trasy párkrát sprchlo, ale ani to účastníkům náladu nevzalo. Naopak – domů si odnášeli úsměvy, pár hezkých fotek, několik hřibů do kuchyně… a ještě jedno nečekané setkání: s pánem venčícím dvě majestátní čínské dogy.
Výklad o ptačích budkách zaujal jeden mladý pár natolik, že jsme po vycházce zůstali v kontaktu. A jak to bude pokračovat se určitě dozvíte. Prostě skvělá tečka za sezónou 2025.
Petra
